Frolovův
dýchací trenažér
Je určen k provádění dýchacích cvičení za účelem prevence
a léčení různých onemocnění. Nácvik tzv. endogenního způsobu
dýchání pozitivně ovlivňuje látkovou výměnu, činnost mozku
a všech vnitřních orgánů, posiluje aktivitu imunitního systému,
zlepšuje psychický a emociální stav. Přispívá k udržení dobrého
zdraví a vysoké úrovně duševní aktivity.
Rehabilitace organismu pomocí endogenního dýchání je geniálním
objevem ruského vědce a biochemika Vladimíra Frolova. Frolov
trpěl tuberkulózou plic třetího stupně a ve dvaapadesáti
mu byla diagnostikována rakovina slepého střeva třetího
až čtvrtého stupně. Byl léčen cytostatiky a velmi trpěl,
operaci
však odmítl. Ve svých úvahách vyšel z hypotézy buněčného
dýchání lékaře Genadije Petrakoviče a pozorování způsobu
dýchání lidí v oblastech, kde se dožívají vysokého věku,
jogínů a také různých živočichů. Podařilo se mu sestrojit
dýchací trenažer s jehož pomocí může člověk dýchat tzv.
endogenním (vnitřním) způsobem a přímo zázračně regenerovat
svůj organismus.
Pan Frolov je dnes živ a zdráv. Při endogenním
dýchání dostávají naše buňky mnohem více energie, čímž
je zajištěna
dobře fungující
látková výměna, která spolu s výrazným zvýšením nasycenosti
organismu energií a s vyšší intenzitou činnosti imunitního
systému nastoluje proces samoléčení. Má positivní vliv
na činnost mozku, všech vnitřních orgánů a psychický
i emocionální
stav, pomáhá udržet vysokou úroveň duševní aktivity.
Zvyšuje také účinnost podávaných léčiv, výživových doplňků,
fyzikálních
a jiných postupů léčení. Dýchání na trenažeru simuluje
dýchání velryb, delfínů a dýchání lidí ve vysokohorských
podmínkách,
kde lidé žijí vždy výrazně déle než v údolích.
A co je
důležité, netrpí žádnými neduhy, které současná medicína
v pokročilém
věku považuje za nevyhnutelné. Také jejich pohlavní aktivita
a schopnost plodit děti je zachována do vysokého věku,
do sta i více let. Analýza experimentálního materiálu
odhalila, že k zásadním léčebně-rehabilitačním účinkům
dochází především
v krevním oběhu. Zvyšuje se kvalita krve, což má pochopitelně
největší vliv na orgány a tkáně s obzvlášť vysokým krevním
zásobením - srdce, mozek, ledviny, plíce a žlázy s vnitřní
sekrecí. Jak je známo, zejména tyto tkáně nejvíce postihuje
ateroskleróza.
Tam, kde při obyčejném vnějším dýchání
probíhá opotřebování, poškození a stárnutí, dochází při
endogenním
dýchání k oživení a rehabilitaci. Autor metody endogenního
dýchání V. Frolov říká: "Když se mě ptají, čím se obyčejné
dýchání liší od endogenního dýchání prováděného na trenažeru,
odpovídám, že především odlišnou hodnotou tlaku a potom
hypoxií (nedostatek kyslíku ve tkáních či v organismu)
a hyperkapnií
(zvýšené množství oxidu uhličitého v krvi). Při vnějším
dýchání se zvýšený tlak v plicích udržuje přibližně po
dobu jedné
pětiny z celkové doby trvání dýchacího aktu, ale při dýchání
na trenažeru to je téměř po 90 % doby dýchacího aktu.
Účinek
dýchání velmi závisí právě na hodnotě tlaku, který má
přímý vliv na zvětšení počtu vzduchových bublinek pronikajících
do našich plicních sklípků. Takovým způsobem je při dýchání
na trenažeru možné dosáhnout několikanásobného efektu
v
načerpání potřebné energie pro organismus. Vlivem endogenního
dýchání
vzroste energie buněk 2-4x a to je pro náš organismus
naprosto klíčové. Při novém způsobu dýchání přecházejí
buňky ve
tkáních k režimu řízeného procesu okysličení membrán
lipidů volnými
radikály.
Tento proces dává buňkám tolik energie,
že i nad rakovinnými buňkami získávají převahu. Důležitá
je
však nejen
převaha energie, ale i to v jakých strukturách buňky
se výroba energie uskutečňuje. Nediferencované buňky
(rakovinné)
nejsou
geneticky přizpůsobeny systematickému a trvalému okysličení
volnými radikály ve svých membránách. To je způsobeno
nedokončením a v určitém smyslu neplnohodností jejich
buněčných membrán.
Díky červeným krvinkám, jež je k práci
v režimu okysličení volnými radikály doslova nutí, membrány
rakovinných buněk
zanikají. Svoji úlohu poté sehrává imunitní systém, který
je endogenním dýcháním výrazně posílen a který rakovinovému
nádoru dokáže efektivně vzdorovat. Metodika nácviku endogenního
dýchání je darem pro ty, kterým není lhostejné jejich
zdraví a kondice a pro ty, kteří dosud marně bojují se
svým onemocněním.
Nácvik endogenního dýchání se provádí 1x denně, nejlépe
večer před spaním. Doba tréninku se postupně prodlužuje
až na 40
min. (můžete přitom sledovat TV nebo číst).
Po 2 – 4 měsících
by mělo dojít ke spontálnímu dýchání tímto novým způsobem
již bez dalšího nácviku. Podrobný návod jak nacvičovat
endogenní dýchání je součástí trenažeru. Nyní nabízíme
inovované provedení
trenažeru, které mírně zvyšuje jeho účinnost v porovnání
se starou verzí. Je doplněn nádobkou se 4 komorami pro
aplikaci éterických olejů a to i pro suchou inhalaci.
K trenažeru
doporučujeme též zakoupit knihu o endogenním dýchání
Nové dýchání nová naděje a Jedlový olej pro pročištění
a dezinfekci
dýchacích cest během nácviku. .