Folic
Acid - kyselina listová
Kyselina listová je vitamin řady B, nutný
pro obnovu a růst buněk. Podporuje činnost imunitního
systému, snižuje riziko srdečních chorob a rakoviny tračníku.
Nedostatek k. listové může způsobit anémii.
Pomáhá budovat deoxy DNA, tělesné genetické informace a
bloky RNA, nutné pro syntézu bílkovin ve všech buňkách.
Vysokou potřebu kyseliny listové mají rychle rostoucí tkáně
(např. tkáně lidského plodu) a rychle regenerující buňky
(např. červené krvinky a imunitní buňky). Potřeba kyseliny
listové se výrazně zvyšuje během těhotenství.
Nedostatek
kyseliny listové vyúsťuje do jedné z forem anémie (chudokrevnosti),
která rychle mizí po podání kyseliny listové. Nedostatek
kyseliny listové během těhotenství je spojován s nízkou
porodní váhou a se zvýšeným výskytem defektů nervového
systému u kojenců. Účinky Ženy s vysokým genetzickým
rizikem donošení dětís poruchami nervového systému, byly
podávána
kyselina listová před a během těhotenství. Celkové riziko
se snížilo o 72%. Většina lékařů doporučuje všem ženám
v plodném věku konzumaci 400 µg kyseliny listové denně.
Toto množství by mělo zabránit vzniku defektu
nervového systému v době mezi početím a zjištěním těhotenství.
Pokud
bude žena čekat s konzumací přípravků z kyseliny listové
až na potvrzení těhotenství, bude už pravděpodobně pozdě
na to předejít tomuto defektu. Podáváním kyseliny listové
je možné předejít i jiným porodním defektům. Ženy, které
užívají multivitaminové přípravky obsahující kyselinu
listovou v období početí, mohou rovněž snížit riziko
dalších vrozených
vad, jako např. defekty srdce, defekty horního rtu a
patra, defekty močového ústrojí a defekty končetin. Úspěšnost
prevence rozštěpu rtu a rozštěpu patra může být zvýšena
užíváním vyššího množství kyseliny listové (4-6?mg denně).
Tyto množství lze užívat jen na lékařské doporučení.
Kyselina
listová je nutná pro zabránění zvýšení hladiny homocysteinu
(aminokyselinový vedlejší produkt) v krvi.
Přibývající
důkazy naznačují, že zvýšená hladina homocysteinu je
rizikovým faktorem pro srdeční choroby a že může být
spojena s některými
jinými nemocemi. Kyselina listová a některé další vitaminy
B fungují jako spolufaktory pro enzymy, které mohou snížit
hladinu homocysteinu. Z vitaminů řady B s vlivem na metabolismus
homocysteinu se kyselina listová jeví jako nejvýznamnější.
Nedostatek kyseliny listové je rovněž spojován s periferní
cévní chorobou a chorobou koronárních tepen i u lidí
s normální hladinou homocysteinu. To napovídá, že kyselina
listová může mít ochranné účinky, které přesahují její
roli při udržování normální hladiny homocysteinu
. Strava
chudá na kyselinu listovou je spojována s vysokým výskytem
předrakovinných polypů v tračníku, což naznačuje, že
kyselina listová by mohla preventivně působit proti rozvoji
rakoviny
tračníku. Studie prokázaly, že snížená hladina kyseliny
listové je spojena se zvýšeným výskytem rakoviny u lidí
s vředovou kolitidou. Třetí studie prokázala snížení
abnormálního růstu buněk po zvýšení příjmu kyseliny listové.
Tři velké
populační studie prokázaly, že nízký příjem kyseliny
listové je spojen se zvýšeným rizikem rakoviny tlustého
střeva
a tračníku. Výskyt Dobrými zdroji kyseliny listové jsou
luštěniny, listová zelenina, citrusové plody, červená
řepa, obilné klíčky a maso. Potenciální nedostatek Mnoho
lidí
konzumuje menší množství kyseliny listové než je doporučeno.
Lidé se srdeční chorobou mají často zvýšenou hladinu
homocysteinu v krvi, což lze ovlivnit podáváním kyseliny
listové. Vše
nasvědčuje tomu, že mnoho lidí v západních společnostech
má nedostatek kyseliny listové. Nedostatek kyseliny listové
je rovněž běžný u alkoholiků, lidí žijících pod hranicí
chudoby, u těch, kteří mají poruchy vstřebávání živin
nebo jaterní onemocnění (např. cirhózu) a u žen užívajících
antikoncepci.
V současné době se objevily zprávy, že
staří lidé se ztrátou sluchu mají mnohem vyšší nedostatek
kyseliny
listové než zdraví staří lidé. Nedostatek kyseliny listové
se může objevit v situacích, kdy tělo požaduje větší
množství vitaminů než obvykle, jako např. v těhotenství,
dětství,
při leukémii, odlupování kůže a při onemocněních, která
způsobují rozpad krevních buněk. Lidé s poruchami ledvin
jsou ve zvýšené míře ohroženi nedostatkem kyseliny listové.
Příjemci transplantovaných ledvin mají často zvýšenou hladinu
homocysteinu, na což lze reagovat podáváním kyseliny listové.
Obvykle doporučená dávka 400 µg denně nemusí být ovšem
pro tyto lidi dostatečná. Podle jednoho testu mohou větší
množství kyseliny listové (až 2,4?mg denně), přinášet lepší
výsledky. Nejvhodnější forma Kyselina listová, která se
vyskytuje v běžné stravě, je mnohem méně využitelná pro
tělo ve srovnání se syntetickou kyselinou listovou, která
je jak v doplňcích, tak v obilných produktech.
Obvyklé
dávkování Mnozí lékaři doporučují, aby všechny ženy,
které jsou těhotné nebo které by mohly otěhotnět, užívaly
400
µg denně, aby snížily riziko vrozených defektů. Někteří
lékaři rozšiřují toto doporučení i na ostatní lidi ve
snaze snížit riziko srdečních chorob snížením hladiny
homocysteinu.
Nyní se zdá, že u těhotných žen je podávání nejméně 300
µg (a optimálně 400 µg) kyseliny listové denně dostatečné
pro prevenci nedostatku. Vedlejší účinky, interakce Kyselině
listové se všeobecně nepřisuzují vedlejší účinky.
Kyselina
listová je nezbytná pro tělo při využití vitaminu B12.
Proteolytické enzymy inhibují absorpci kyseliny listové.
Lidé užívající proteolytické enzymy by měli užívat i
doplňky s kyselinou listovou. Interakce s léky Některé
léky mohou
mít interakci s kyselinou listovou. Takovými léky mohou
být: cimetidin, některé protirakovinové léky, triamteren,
sulfasalazin a léky proti křečím. Složení: Fosforečnan
vápenatý, kroskarmelóza, rostlinná kyselina stearová,
rostlinný stearan hořečnatý, oxid křemičitý, kyselina
listová 800
µg. Dávkování: 1 tableta denně Balení: 90 tablet - t.j.
20,9 g .